píšete, cituji: "........Tak předně je třeba říci, že toto opatření by se České republiky týkalo až po našem vstupu do Bankovní unie........."

Nemáte pravdu: i v Čechách jsou vklady u bank pojištěny do výše 100.000,- € (resp. ekvivaletnu v Kč). Bude-li v potížích, resp. bude-li krachovat banka A, budou všechny vklady ve výši nad 100K uložené u této banky v čudu. Nikdy ale žádný představitel EU neřekl, že na záchranu banky A budou použity vklady nad 100K střadatelů banky B, C, D ......atd. atd. To jste si špatně vyložil!

Stát nemůže zkrachovat. Může zaniknout v důsledku anektu a nebo rozpadu. Ale k zániku nemůže dojít kvůli finančním potížím.

Stát není totiž nějaký virtuální subjekt, jako firma. Je to organizace lidí, kteří nějakým způsobem souhlasí s tím, že budou spolu vycházet a vymezují se od jiných lidí, zpravidla žijících na jiném území.

Stát má totiž na rozdíl od firmy tu výhodu, že když má opravdu velké problémy, tak udělá na své věřitele dlouhý nos. No tak mu přestanou důvěřovat. A co? Krachnout nemůže, prostě nebude platit úroky a investoři můžou být rádi, že se jim peníze vůbec vrátí.

Koneckonců, normální investor ví, že je lepší investovat do klasických investičních záměrů a z toho platit daně, protože tím pomáhá stabilizovat státní finance a logicky tedy i svoji ochranu a další faktory podnikatelského prostředí. Jen pitomec může věřit tomu, že investice do státního dluhu je bezpečným přístavem. Investor tohoto typu je hlupák, protože místo toho, aby ze svých peněz skrz daně státu, ve kterém žije, pomohl, tak jej skrz úroky vysává.

Dle mého názoru, s každým eurem, který se uřízne ze soukromých účtů, by se mělo zároveň uříznout další euro ze státního dluhu, aby jim to došlo. Prostě když máte hodně peněz, tak máte investovat a platit daně. Tak je to správně a to tvoří zdravou ekonomiku.

Proč obracíte svou pozornost kvůli takové záležitosti až do Bruselu?

Totéž v bleděmodrém předvádí tato vláda téměř denně.